čtvrtek 1. října 2009

Jan Skácel - Kotlářská 35a

A náhle jsme tu navěky
a tady je náš svět
otázka okna do dvora
a okna do ulice odpověď

A jsou tu věci které po nás
nebudou patřit nikomu
u dveří v síni na hřebíku
kroužek a klíče od bytu

A je tu skříň a v skříni tvoje šaty
jsi malinká když visíš na věšáku
za noci je tu naše tma
sypká jak slepá zrnka máku

A potom jsou tu počítadla
jsou v každém koutě měří čas
vteřiny měsíce a roky
jak pozpátku jdou kolem nás

Posléze je tu ještě něco
a povědět to nesmíme
potichu jsme to zapomněli
hlasitě o tom mlčíme

Odlévání do ztraceného vosku, 1984

1 komentář:

Unknown řekl(a)...

Nádherné, prosté, troch smutné, ale pravdivé, jako zivot sam.Pana Skacela jsem znala,chodim po Kotlarske casto...pamatnicek pred jeho domem-bytem,kde bydlel a o kterem je tato basen, nam ho stale pripomina...byl vyjimecny basnik i clovek