probíráme teď v PopLitu (Vybrané kapitoly z populární literatury) ženskou literaturu. V dnešní hodině jsme se mimo jiné zabývali typickými motivy tohoto "žánru". Následující úryvek ukazuje, jak se s jedním z nich vyrovnal Jaroslav Havlíček; konkrétně s motivem něžné asexuálnosti:
"Jako roztoužený don Juan, jako nedočkavý únosce táhl za sebou svou nevzhlednou kořist klopýtající přes homolky a křečovitě svírající jeho paži. Vsunul ji do dveří bytu, častuje ji neústavnými polibky mezi dvojím otočením klíče. Pak ji uvedl do ložnice, tetelíce se zimničnou slastí.
Rozhodnut dosíci stůj co stůj co největší pravděpodobnosti výsledku, neopomíjel ničeho, čím by ještě rozdmýchal její žár. Hnětl její hadrovité prsy, hryzl ji do hubené šíje a dovedně jí lechtal pokožku v místech nejkritičtější intimity, přivíraje oči, aby nepřerušil neopatrným pohledem na její kreténskou nahotu zoufalé kejkle této samohany. Cilka, obsluhována s tak nevýslovnou štědrostí, nevycházela z vytržení - zprvu jen unyle vrkala, pak začala vyrážet divoké skřeky. Shledal, že nastala vhodná chvíle - zlomil ji přes pelest, docíliv tak pozice přesně okopírované z "teorie o plození", a dovršiv své sebezapření důkladnou injekcí, na niž odpověděla rozkošeplným zavytím a vyčerpána až do morku kostí upadla v strnulost blízkou mdlobě."
"Jako roztoužený don Juan, jako nedočkavý únosce táhl za sebou svou nevzhlednou kořist klopýtající přes homolky a křečovitě svírající jeho paži. Vsunul ji do dveří bytu, častuje ji neústavnými polibky mezi dvojím otočením klíče. Pak ji uvedl do ložnice, tetelíce se zimničnou slastí.
Rozhodnut dosíci stůj co stůj co největší pravděpodobnosti výsledku, neopomíjel ničeho, čím by ještě rozdmýchal její žár. Hnětl její hadrovité prsy, hryzl ji do hubené šíje a dovedně jí lechtal pokožku v místech nejkritičtější intimity, přivíraje oči, aby nepřerušil neopatrným pohledem na její kreténskou nahotu zoufalé kejkle této samohany. Cilka, obsluhována s tak nevýslovnou štědrostí, nevycházela z vytržení - zprvu jen unyle vrkala, pak začala vyrážet divoké skřeky. Shledal, že nastala vhodná chvíle - zlomil ji přes pelest, docíliv tak pozice přesně okopírované z "teorie o plození", a dovršiv své sebezapření důkladnou injekcí, na niž odpověděla rozkošeplným zavytím a vyčerpána až do morku kostí upadla v strnulost blízkou mdlobě."
Havlíček, Jaroslav: Muž sedmi sester.
Praha 1999, s. 51 n.
Praha 1999, s. 51 n.
Žádné komentáře:
Okomentovat