dost špatně se to žije,
a ještě hůř se o tom píše.
a ještě hůř se o tom píše.
Vy všichni dávno zrezignovaní,
Vy snad nemíváte období, kdy žijete v zajetí šablonky, a přemýšlet o věcech mezi vstáváním a usínáním, znamená vidět svůj portrét na plátně nejubožejšího malíře?
Vám se snad nestává, že nemůžete zpod peřiny na nohy, a pak venku na ulici, v šalině, metru uhýbáte lidem, jejichž úsměvy Vás sráží do kolen?
Nikdo z Vás, drazí, si s polepšovnou v hubě po ránu a jak četr pálícím potem v pórech neříká, co jsem to proboha za člověka?
... tak těžké je žít dekadencí.
3 komentáře:
ty bys mohl misto viewegha nebo koho pro zacatek psat ty basne co jsou vzdycky metru a jsou hrozne nudny a nemaj zadnej smysl - ty bys to mohl napravit a jeste bys na tom treba vydelal. pak bych to videla treba na nejakou sbirku (ci vice) dekadentnich basni. nas slavny dekadentni basnik martin rakusan.
alice.
zestárnem a začnem se rvát do čtvercových formátů na A, B, C, případně i D.
Není malých blogerů, není malých rumů, není malých boškofstejdžů :-)
Okomentovat