starší než hřích a brada už mu nemohla víc zbělet. Chtěl už jen zemřít.
Trpasličí obyvatelé těch arktických jeskyní nemluvili jeho řečí, domlouvali se svým rodným štěbetavým jazykem a provozovali nepochopitelné rituály, tedy pokud zrovna nepracovali ve svých továrnách.
Jedenkrát za rok ho přinutili, třebas vzlykal a vzpíral se, aby se vydal do Nekonečné noci. Během toho putování musel postát u postýlky jednoho každého dítěte na světě a nechat mu na nočním stolku jeden z neviditelných dárků od trpaslíků. Děti spaly, zamrzlé do času.
Mikuláš záviděl Prométheovi i Lokimu, Sisyfovi a Jidáši. Ten jeho trest byl tvrdší.
Hou.
Hou.
Hou.
Trpasličí obyvatelé těch arktických jeskyní nemluvili jeho řečí, domlouvali se svým rodným štěbetavým jazykem a provozovali nepochopitelné rituály, tedy pokud zrovna nepracovali ve svých továrnách.
Jedenkrát za rok ho přinutili, třebas vzlykal a vzpíral se, aby se vydal do Nekonečné noci. Během toho putování musel postát u postýlky jednoho každého dítěte na světě a nechat mu na nočním stolku jeden z neviditelných dárků od trpaslíků. Děti spaly, zamrzlé do času.
Mikuláš záviděl Prométheovi i Lokimu, Sisyfovi a Jidáši. Ten jeho trest byl tvrdší.
Hou.
Hou.
Hou.
GAIMAN, Neil: Kouř a zrcadla
Žádné komentáře:
Okomentovat